Jasně, pořád je tu zima jak v psírně, a topeníčko si pěkně uprostřed noci bublá a škrumlá, takže mě to vzbudilo. Musím se domluvit s Lucy, aby se na to někdo přišel podívat, to přece není možný, aby si to dělalo co chce.

Ale nebudu si pořád stěžovat, že? Dnes napadl sníh. Je teprve začátek listopadu a jsme docela blízko u moře a ono si klidně sněží. Byla jsem s Monou na kafi, ve strašně dobrý kavárně mezi kanály a dohodly jsme se na další týden na squash. Hurá :-) Aspoň ty čokoládový pralinky a koláčky vyběhám.

Zítra se vrací Ricardo ze služební cesty, tak by taky mohl jít některej den na pivko. Jo, následující týden vypadá slibně, možná budem stavět sněhuláky.