Párty byla snová, nejdřív jsme si dali ty nejlepší specialy, které nabízí La Coccina. Kde jinde bychom taky rozlučku mohli uspořádat, když ne v naší oblíbené restauraci. Francisco nám s Guyem opět dal kousnout svého speciálního čoko dortu (i když to snad ani nepotřebujeme). Pak jsme šli do baru na jeneviér (t Dreupelkot mi bude chybět) a nakonec tancovat. V baru se stavil i Ricardo, tak tam smutně postával v růžku, ale po pár panácích začal balit nějakou americkou turistku, která v baru taky schodou okolností byla. A byla mi i trochu podobná, jak vtipně poznamenala Mona. Jé, já jsem ráda, že už o něm nikdy neuslyším. Ale po lidech z práce se mi bude stýskat, i po kamarádech.

Ráno jedu domu. Balit si moc nebudu, protože za 3 týdny se vracím za Guyem. Uf, další vztah na dálku, snad to dobře dopadne.

Zítra si už popovídáme osobně, kamarádi ;-)