V podkroví straší!

V noci mě vzbudilo zas to příšerný topení, tentokrát jen takový jakoby kapání. Otevřela jsem oči, že se podívám kolik je hodin a zas, stejně jako minule. Svítí měsíc, paprsky dopadají dole na podlahu. A po pokoji se prochází nějaký přízrak. Nejdřív je u topení a pak zmizí v koupelně. Z ničeho nic.

Už nevěřím, že se mi to zdálo, je toho moc. Pořád se opakuje to samý. Noc, topení, měsíc, přízrak. Já nechci vidět žádný přízraky. Bojim se, fakt moc. Takhle přes den to ještě jde, ale v noci, nechci tam být sama. Dnes se mě ujme Mona, ale nemůžu přece u ní být pořád.